Rezervace: info@vinumcoeli.cz +420 730 825 882
online rezervace

Historie hotelu

Hotel Vinum Coeli, či jinak Vinařské nebe v Dolních Kounicích u Brna, který byl po náročných restaurátorských pracích a celkových úpravách uveden v život, lze přirovnat k zmrtvýchvstání. Předchozí doba dům málem pohřbila. A přitom víme, že téměř 300 let nepřetržitě sloužil pohostinským účelům. Jeho počátky však patrně sahají někam k době, kdy se začalo utvářet náměstí, tedy snad do 14. století. Je to náměstí dnes nesoucí název našeho 1.prezidenta - Tomáše G. Masaryka. Na dolním křídle (severním) tehdejšího rynku byl postaven v r.1411 gotický kostel a tehdy se začala utvářet podoba dnešního náměstí.

Od samého počátku existence Dolních Kounic můžeme uvažovat o vinařství na našem území. Víno se dostalo na jižní Moravu určitě již za dob římské vojenské stanice X. legie u Mušova a vinařství se pak dále rozvíjelo. Zejména s vybudováním kláštera v r. 1183 dochází k podmínkám, které přináší jeho další rozkvět . Již ve 13 století se objevují prvé zmínky o klášterních vinicích. V r. 1360 je poprvé uveden v dokumentech název vinice v trati „IN MONTE EQUORUM", tedy vinice v Hoře Kobylky. Tak jak se vinice rozšiřovaly, tak se také velmi často stávali majiteli vinohradů i různí měšťané a šlechta, kteří si pak v Dolních Kounicích stavěli nebo kupovali domy, kde víno zpracovávali.Vznikaly různé preshauzy, sklepy, také si to vynutilo záhy, patrně již ve 14. století vznik tzv. Horenského práva a v 16. století, po nástupu světského panstva na zámek a na celé panství se rozvoj vinařství ještě urychlil.

Vznikaly i různé šenky a postupně se dostal i náš dům do této sféry, neboť byl již v r. 1717 prodán knížetem z Dietrichsteina obci kounické, aby si z něj zřídila ku svému prospěchu obecní hospodu. Budova bývalého obecního hostince s pěkným renesančním portálem i nadále zůstává zahalena rouškou tajemství, neboť nemůžeme s jistotou popsat jeho historii v předbělohorském období. Dům patrně vznikl již někdy ve 14. století, jako důsledek tehdejšího rozvoje městečka. Jeho podoba se pak utvářela jistě ve 2.polovině 16. století. Nemáme bohužel k dispozici záznamy k době před r.1578. Navíc období před r. 1620 i období třicetiletých válek je chudé na jakékoliv bližší záznamy k domu.

První autor, který se zabýval uceleněji historií města, byl před sto léty P. Augustin Kratochvíl ve Vlastivědě moravské - okres Ivančický z r. 1904, ve které o historii domu hovoří jako o domu, který patříval Janu Jiřímu Humpoleckému z Rybenska, což prý dosvědčuje jeho erb na portálu domu. Tradiční popis se tak stal jakýmsi nepsaným zákonem, který jsme všichni automaticky přejímali. Nejedná se však o erby pana Jana Jiřího Humpoleckého z Rybenska a jeho manželky Kateřiny Bítovské ze Slavíkovic. Je to erb pana Bernarda Jurmana z Krásenska, v té době na Maršovicích a svobodném dvoře v Mělčanech a jeho ženy, Barbory Bítovské ze Slavíkovic, tedy nejen stejného rodu jako manželky pana Humpoleckého, ale i stejného erbu a protože v erbu pana Humpoleckého i pana Jurmana je kůň, i když jinak situovaný a zpodobněný, tak došlo k tomuto omylu.

Pan Jan Jiří Humpolecký z Rybenska byl zřejmě velmi zámožný, neboť kromě vinohradů a majetku v Dolních Kounicích, které získal po pánech z Pernštejna a po nich od Zachariáše Radešínského z Radešovic. Byl také majitelem Nového Dvoru u Tišnova, kde na něj dodnes upomíná název tišnovské restaurace „Na Humpolce". Také byl od r. 1597 direktorem panství Velké Meziříčí u pana Ladislava Berky z Dubé a v letech 1602-1605 byl místopísařem markrabství Moravského. V r.1612 se stává majitelem zámku a panství Osová Bítýška. Tu mu s panstvím prodal Lev Burian Berka z Dubé.

Ze všech informací ale nijak nevyplývá, jakým způsobem se dostal dům č.63 v Dolních Kounicích do majetku rakouského rodu z Puchheimu. Tento rod se aktivně zúčastnil stavovského povstání a majetek mu byl konfiskován. Jako konfiskát koupil dům po Bílé Hoře Hans Mühllberger, jak vyplývá i z privilegia, citovaného v r. 1710. Je vzpomínáno, že nejstarší privilegium bylo vystaveno na sv. Havla v r.1570 od pana Zikmunda ze Zástřizl. Dům připadl tedy po konfiskaci po svobodné paní Magdaleně z Puchheimu Františku kardinálu z Dietrichsteina. Ten jej pak prodal za 400 zlatých Hansi Mühllbergerovi, přičemž z ceny nakonec bylo sleveno 80 zlatých pro jeho značné poškození. V letech 1638 -1640 je uváděn zmíněný Hans jako rychtář. Rod Mühllbergrů byl rodem zámožných kožešníků.

Dnes tedy nevíme, ani jak se ocitl portál s erbem pana Jurmana a jeho ženy na domě č.p.63, jestli mu vůbec patřil nebo byl přenesen až při úpravách z jiného místa nebo byl v jeho majetku před panem Humpoleckým, pokud dům tomuto panu Humpoleckému vůbec někdy patřil. Například mohl být portál použit až při stavebních úpravách za knížete Valtra Františka Xavera z Dietrichsteina, který získal také svobodný dvůr Jurmana z Krásenska v Mělčanech apod. Je zřejmé, že byl portál vkomponován do stavby až dodatečně. Všechny tyto otazníky dnes patrně nevyřešíme.

S jistotou můžeme pouze tvrdit, že kolem roku 1656 je majitelem tohoto domu bohatá rodina kožešnického cechu, cechmistra Lukase Mühlbergera, syna Hanse Mühllbergera, který byl také v letech 1652 a 1653 rychtářem a v r. 1678 je uváděn jako primátor města a byl také v představenstvu kounických vinařů.

Rodina Mühlbergerů držela dům cca 80 let a pak jej roku 1711 prodala tehdejšímu majiteli kounického panství, panu Waltru Františku Xaverovi knížeti z Dietrichsteina za 1000 zlatých. František Xaver z Dietrichsteina v r. 1717 prodal dům obci a od té doby byl dům č.63 hospodou nepřetržitě téměř dodnes.

Milan Řiháček

Poslední rekonstrukci provedl pan Lubomír Padrta majitel společnosti STAPPA.

 

© 2010 - 2017 Hotel Vinum Coeli, Masarykovo nám. 5, Dolní Kounice 664 64, info@vinumcoeli.cz webdesign: FormSoft s.r.o.